Digit #62: Jak ze sebe nenechat dělat vola

Dnešní díl jsme se rozhodli věnovat médiím, jejich roli v našich životech a zejména hledání…

Dnešní díl jsme se rozhodli věnovat médiím, jejich roli v našich životech a zejména hledání relevantních, nezaujatých a pokud možno objektivních informací. Jakým způsobem sledujete dění kolem sebe a ve světě vy? Preferujete klasická tištěná média, TV, internetová média nebo třeba sociální sítě?

73 thoughts on “Digit #62: Jak ze sebe nenechat dělat vola

  1. Prispeju do diskuze, ja a moje zdroje informaci. Zpravy v televizi nesleduji, noviny jsem nikdy necetl a vetsinu informaci je ze socialnich siti, kde ale moc lidi (me followeri) o tom nepise. Dalo by se rict, ze o techto tragediich co se deji vim nejvice, kdyz to nekdo resi ve skole ve tride.

  2. Tyhle události neovlivním, tak je neřeším. Zprávy zásadně nečtu/neposlouchám, ale nevyhnu se jim, např.: puštěné rádio v restauraci. Celý týden člověk neslyší nic jiného než Aničku, Japonsko, vpád do ČT a Lybii a to jsou dost monetizovatelné události a když z nich jde vytřískat víc, proč by se ještě nepřikrášlily na míru. Jediné, co čtu je CNN a to jen části video a tech. Myslím si, že jen díky sociálním sítím dostane člověk nejobjektivnější zprávy a přesně sobě na míru, protože si vybíráte, koho odebírat.

  3. Zkusím říct krátkou story o tom, jak jsem v poslední době změnil přístup k informacím z médií.

    Když začaly problémy ve Fukušimě, měl jsem díky svému studiu Fakulty jaderné alespoň tušení o tom, co se může a nemůže v japonském reaktoru stát, ačkoli jsem se na reaktory samotné nikdy ve studiu nezaměřoval.

    Když člověk narazí v médiích na téma, kterému rozumí více než člověk, který o něm psal, jistojistě zjistí, že novináři servírují lidem naprosto pokroucené informace. Občas to není až tak jejich vina ve smyslu, že nemůžou rozumět úplně všemu. Na druhou stranu by se měli řídit tím, že se neseru do něčeho, o čem nemám ani potuchy.

    Jelikož mě situace v Japonsku samozřejmě zajímala, snažil jsem se najít, co nejvíce informací. A když někdo hledá informace, nepochybně chce, aby byly alespoň do jisté míry objektivní. V médiích je to bohužel jako s kamínkem hozeným do vody. Kamínek spadne do vody (=někde se něco stane) a začnou se tvořit vlnky (=šíří se informace o této události), ale ta vlnka, co byla na začátku velká (=na začátku byl jakýsi objektivní základ), se po nějaké vzdálenosti téměř úplně utlumí (=původní informace se vytrácí a kolem je jen ta omáčka, kterou si novinář domyslel). Dalo by se tomu říkat i efekt tiché pošty.

    Logické po takovém zjištění je snažit se najít nejpůvodnější možný zdroj. V případě japonské elektrárny to byly například weby různých úřadů pro jadernou bezpečnost či japonská tisková agentura. Osvědčilo se mi zjišťovat si i informace od Reuters.

    Bohužel toto není vždy možné, protože ne o všem píší specializované instituce nebo velké zahraniční agentury, které se o objektivitu víceméně snaží. Takže ze spárů mediokracie, která u nás a ve většině západního světa funguje, protože průměrný člověk věří tomu, co se z médií dozví, se nikdy nelze úplně dostat.

  4. V podstatě funguju jako Petr – veškeré informace se dozvídám z Twitteru nebo Xichtoknihy. Televizi jsem už dávno přestal sledovat, papírové noviny nečtu, pže je pak musím nosit do kontejneru a pokud se někdy dostanu na idnes a podobné služby, většinou jen proletím titulky. Pokud mě něco zaujme, rozkliknu, článek rychle proběhnu a přecházím na zdroj dané informace, případně se zeptám strejdy Gůgla.
    Přijde mi, že dělat to jinak to ani nemá smysl, pže jak jste správně postřehli, všude se píše jen o katastrofách a vůbec spíše negativních událostech, které člověka akorát vytočí a celý den se pak stará a přemýšlí o tom, co chudáci japonci, apod. Přitom ještě před pár desítkami let lidi neměli tušení, co se děje ve světě, tak jako my v tomhle digitálním věku. Víc mi dává smysl sledovat co se děje v mém okolí, a to se většinou člověk dozví až když zvedne prdel a jde se projít po městě.

  5. Moje kazdodenni prisun informaci zajistuje idnes, novinky, twitter, Facebook, a TV Zpravy. Clovek si z toho pak udela nejaky celkovy obraz. Kazdy to poda malinko jinak. Nemyslim si ze Twitter a socialni site jsou jedine dobre informacni kanaly… je to jedno z medii.. a na dokresleni vsech ostatnich informacnich kanalu dobry. Proto je potreba sledovat vice zdroje a tak nejak rozumne si z toho vybrat.

  6. Pokud chcete relevantni zdroj informaci tak doporucuju na twitteru follow cnnbrk, BBCbreaking, AP, CNNLive, REUTERSFLASH. Bleskove informace z celeho sveta a vetsinou objektivni…

  7. Musím se také přidat do diskuze. Vynikající díl, skvělé zamyšlení nad dnešním světem.
    Osobně se na televizi nedívám již několikátým rokem. Denní tisk nečtu, rozhlas poslouchám jen velmi málo.
    O dění ve světě se informuji zkrze své kamarády a známé, jakmile se mi něco zdá důležité, tak se o tom snažím vyhledat co nejvíce informací a následně si udělat vlastní názor. Zmiňovaný Twitter je opravdu skvělý zdroj informací, ty jsou rozhodně smysluplnější než masová media jako Tv a tisk. Jinak se držím vlastních názorů a snažím se být neovlivněn systém.

  8. @Karel_b: mohu potvrdit, ze cist o necem cemu rozumim v obecnych mediich je utrpeni… Musi to byt uzasne nicemu nerozumet a konzumovat Novu s klidnym svedomim…

  9. Chlapi (Petre a Honzo) naprostej souhlas, snad jediny co ste se neodvazili verejne rict je, ze lidi jsou blbci. Vetsina lidi jsou blbci a nepremysli – neumi vybirat a nad vecmi dostatecne nepremysli. A o tom to cele je, at uz clovek bere informace kde chce, musi si umet vybirat. Stejne jako v zivote si vybira dobre pratele, nebo dobre jidlo. Oddelit zrno od plevelu a to spatne poslat kam patri.. Takovym typickym spatnym mediem jsou pro me Novinky. Za den 400 zprav, z toho 200 uplnej odpat typu: „O pulnoci v lese sekerou stara babicka..“. Vse jen pro to aby dostatecne zahltili ctenare. Vybral jsem si a Novinky vyradil, ze svych zdroju..

    Nicmene musim taky rict, ze to o cem byl tenhle dil uz snad kazdy vi a tema jste jen zopakovali. Dejme tomu, ze opakovani je v tomto pripade matka moudrosti.

    Lidi budte individualisti, premyslejte a nenechte se ovlivnovat!

  10. @Honza Brezina: Taky jsem se nedávno zasnil, že nevědomost musí být sladká. Na Nově je skvělé, jak nějakých 20 minut v člověku budují strach tím, že mu vykládají, kde kdo umřel hrozivou smrtí, která nás může potkat všechny, jak budeme mít všichni méně peněz a že svět je tak nějak obecně jedna velká katastrofa, ale na konci člověka uklidní tím, že se někde v ZOO narodila mláďata chráněného plyšáčka roztomiloučkého. Po zprávách o Japonsku, kdy Nova informovala snad o kilometrové tsunami, zemětřešení o síle, že by z toho staryho Richtera trefilo, a tisících mrtvých, jsem čekal, že se pokusí vše zachránit informací o tom, že se v tokijské ZOO narodilo 500 mláďat pandy velké…

  11. Netradiční díl, téma aktuální a dobře vybrané.
    Já konzumuju všechno možné a pak dělám aritmetický průměr, který ořežu o moji přirozenou nedůvěřivost.

  12. Zdravím,
    jen jste řekli nahlas do kamery to co říkáme nahlas v běžných diskusích. Mám osobní zkušenosti s médii, resp. dost často nás kontaktují kvůli „odbornému“ názoru. Je pak hodně zajímavé sledovat jak se takový „odborný“ názor způsobem „tiché pošty“ posouvá od média k médiu. Media sleduji minimálně a když už nějaká čtu, tak jen jako odkaz ze sociálních sítí. Tedy vlastně, když o tom přemýšlím, krom http://www.hyena.cz/ , kam chodím záměrně – Aston (Ondřej Neff) tam nahodí vždy v úvodu velmi stručný přehled toho co se stalo – možná by to „nacpal i do 2 tweetů“. Takže se necítím ochuzen o věci, kterými žijí media a mám to bez omáčky.
    Díky za Digit.
    McHa

  13. Poslední dobou sleduji novinky prakticky také jen pomocí Twitteru. Ostatně o tomto díle jsem se dověděl také z něj ;-).

    V podstatě to u mě funguje velmi podobně jako u Petra – ti, které sleduji, dříve či později o aktuálním dění napíší, dají odkaz na iDnes apod. Během povstání v Egyptě jsem sledoval @jilm, tedy člověka, který to dění sledoval velmi pečlivě a retweetoval jiné osobnosti na Twitteru, které k těm událostem měly blízko.

    Co se týče hledání pravdy a objektivity, došel jsem postupně k názoru, že (až na zjevné výmysly) se zprávy ve standardních médiích prostě vždy zakládají na faktech. Bohužel v některých případech uvádějí zavádějící čísla, nebo mají nedobré zdroje nebo ty zdroje samy nemají přesné údaje. To bylo např. teď s Fukušimou – všude byla uváděna různá čísla ohledně radiace. Nevidím důvod nevěřit tomu, že radiace skutečně unikla. Ale opravdu nevěřím tomu, že ten únik je pro kohokoli mimo Japonsko nebezpečný. Vlastně spíš věřím informacím, že nějaká vyšší radiace byla jen relativně blízko elektrárny. Ale to už je mimo téma a nebudu zde dále spekulovat. Fukušimu jsem zde použil pouze jako příklad.

    Článek od Františka Fuky byl rozhodně přínosný v tom, že přinesl něco jiného. Jeho slova jsou určitě hodně subjektivní, protože popisoval prakticky jen své zážitky a to, jaké informace se k němu dostaly přímo v Japonsku. Nemusel to být právě František Fuka, mohl to být kdokoli. Zkrátka dal najevo, že hysterie ve zbytku světa je trošku mimo.

    Takže když se vrátím zpět – sleduji Twitter a informace si skládám z různých zdrojů. Současně sledovat velká média přímo je časově velmi náročné, takže takhle zprostředkovaně, jako sekundární zdroj, jsou přijatelná. Televizi nesleduji pro jistotu vůbec.

  14. Že se média snaží s čtenáři všelijak manipulovat a vytvářet dojemné a tragické příběhy, si uvědomuji čím dál více, a posledních pár let televizi nesleduji takřka vůbec a na idnes čtu většinou jen titulky. K tomuto tématu bych měl dva postřehy:

    Nedávno jsem si všiml zajímavé věci, a to jaký rozdíl je mezi tím číst zprávy přímo na webu, v mém případě na idnes, a přesměrováním do RSS čtečky nebo na Kindle. Narážím na to, že díky grafickému rozložení stránky a vhodně zvoleným obrázkům, se na webu velmi špatně rozhoduje jaké články si chci opravdu přečíst. Rozhodne to za mě de facto editor novin tím, kam články na webu umístí a jak moc je zvýrazní. Uvědomil jsem si to, když jsem začal zprávy odebírat přes RSS a najednou mi u naprosté většiny článků stačil titulek. Tím, že byly všechny stejně formátované, přestalo se mi vnucovat něco, co číst vlastně ani nechci.

    Druhý postřeh s tím tak trošku souvisí. Na rss odběru mi celkem vadí, že od velkých serverů jako idnes, je za den zpráv příliš mnoho a i pouhé čtení titulků zbytečně zdržuje. Napadlo mě se proto porozhlédnout po serveru, který by si bral za cíl informovat stručně, klidně i jen jedním shrnujícím článkem, o nejdůležitějších událostech dne. Bohužel jsem nic takového nenašel. Jestli někdo o něčem takovém víte, určitě bych to ocenil. A myslím, že bych nebyl sám…

  15. Já zprávy pročítám hlavně cestou do práce. Pokud mě něco zaujme snažim se o tom získat další info na jinych webech. Problém u nas je ze vetsina medii papouskuje jen to co napsalo ctk nebo reuters. Prida si k tomu nejakou omacku. Nejvic se spoleham na twitter, kde mi lidi vyselektujou zajímavé zdroje a odpad se objevi spis jen pro pobaveni. Clovek ziska ruzne pohledy a utvori si svuj nazor.

  16. HONZA : no je to tu jakesi zajimave s tim „byt prvni pac kdyz jsem treba psal ja , jestli jsem prvni, tak tu neby ljeste ani jeden komentar. Po odeslani prispevku , shlednuti dilu, a reloadnuti stranky , byli najednou 4 predemnou 🙂 sranda.. asi se prispevky dostavaji na verejnost s nejakym spozdenim:)

  17. Parádní díl kluci!
    @Lukas „fotky dokážou být hodně emotivní“ právě proto bych fotkám vůbec nevěřil.

    jediné co ze zpráv světového měřítka sleduji, tak je dění kolem applu. To se člověk dozví vše. Psali, že v japonsku byla cunami a možná budou problémy s dodáním iPadu 2 🙂

    Jinak tv a noviny nic. řeším věci jen které se týkají mého okolí.

  18. Zajímavý díl. Přispěji tedy také. Má situace je taková, že televizi nesleduji, noviny (tištěné) nečtu, na twitteru ani facebooku to nikdo z mého okolí neřeší, a na kindlu v periodikách tyto zprávy přeskakuji, protože se situace dle médií mění jak na horské dráze. Osobně tedy například o Japonsku vím, že se tam něco stalo, ale nic konkrétního. Mrzí mě, že jsem neinformovaný, ale nejraději bych si o tom poslechl, nebo přečetl, od člověka, který tam byl a viděl co e děje na vlastní oči a dokázal to nějak objektivně shrnout. A hlavně to ten člověk nesmí dělat proto, aby zaujal a a něco prodal. Protože pak jde veškerá objektivnost stranou a dopadá to přesně tak jak jste řekli. Strašné zprávy a co nejvíc vyděsit lidi, jenom aby nás četli. Čím větší titulek s nápisem bomba, tragedie, nebo hrůza, tím víc lidí si nás koupí.

  19. Velmi zajimavej díl. Nejdriv me tedy docela vytočil. Jsem novinář, uz spoustu let a slyšet, že Hospodářky, kde pracuju, jsou vlastně bulvár jako MfDnes, to mi trhá uši. (a chtělo by se mi strašně oponovat, ale bylo by to nejspíš trapný, takže to vydržím). Nelíbí se mi přirozeně ani ten paušální odsudek, že se všechna média snaží servírovat jen děsivý zprávy, aby víc vydělala. To mi zní podobně jako, že všichni politici kradou (všichni určitě ne, ale některý strašně) nebo, že jsou všichni fotbalisti pitomci (to tedy přesně nevím, ale taky asi všichni nejsou). Zkrátka, podobný negativní zobecňování mi nepřijde zrovna chytrý a jenom to zabíjí šanci, že si ti, který zajímá, co se kolem nich děje budou číst vůbec něco. Navíc mě rozčiluje, když někdo říká, že noviny nečte a televizi nesleduje, ale přesto ví, že tam jsou zprávy, kterým se nedá věřit. Ale pak jsem zklidnil, digit mám hodně rád a nemůžu se zlobit za to, jak věci vidíte. Naopak, oceňuju, že tu otázku nadhazujete a já se dozvím o něco víc o tom, jak lidi o médiích přemýšlí a jak moc se přesouvají od těch klasických třeba k twitteru nebo facebooku. Takže vlastně díky.

  20. Honzo a Petře, paráda. Nečekal jsem, že se pustíte do tohoto problému, vážně jste mě překvapili.

    Osobně netuším, odkud brát nějaké seriózní informace – ty si vždy nějak „vytvořím“ v hlavě po tom, co si pročtu x blogů, Twitter, pár zahraničních médií a tuzemský odpad.

  21. A už opravdu poslední komentář, zajímavým informačním zdrojem okolo Fukušimi (nebo y?) byl HydePark ČT24 s Drábovou

  22. po dlouhé době se taky připojím do diskuze 🙂 Jakub tu už napsal, že HydePark na ČT24 s p.Drábovou byl určitě zajímavým zdrojem informací, naprosto jiného typu, než co vysílala např. Nova v hlavních zprávách, kdy šířila v podstatě poplašnou zprávu. Co se reaktorů v el.Fukušima týče, velmi pěkný a relativně uchopitelně psaný článek je zde: http://www.edgeoftheworld.cz/2011/03/15/proc-se-nebojim-japonskych-jadernych-reaktoru/ (obsahuje sice nějaké ty čísla a jednotky a možná i pro někoho neznámé názvy prvků, ale jinak je krásně přehledný a jednoduchý). Ale dost už Fukušimi.

    Co se týče mých „zdrojů“ zpráv…twitter nemám, takže čtu jen facebook (a zprávy od přátel), odebírám RSS kanály aktuálně a dalších, které si příležitostně přečtu, na obědě čtu MFDnes nebo HN, no prostě, co je kde k dispozici a občas dokonce i kouknu na zprávy. K tomu samozřejmě se občas přidají i zdroje z okolí, kdy jedna paní povídala a kamarád známého říká, že…

    Přátelé…IMHO tu nejde o zdroje. Je jedno, zda to píšou v seriózním periodiku, v bulváru, pouští rozhlasem, v televizi nebo s tím příjde soused. Nejdůležitější je vlastní rozum a informace nekonzumovat, ale analyzovat. Resp. méně vznešeně bych řekl: prostě se nad tím, co slyšíme a vidíme trochu zamysleme. Člověk nemůže věřit nikomu jinému, než sobě. I dobrý přítel (či manželka, dítě, otec…) má přeci jen informace z jiných zdrojů a tedy i zkreslené.

    Tedy můj příspěvek do diskuze je jednoduchý: nejde o zdroje, ale o zpracování a postoj k informacím. Apriori je považovat za nedůvěryhodné, přistupovat k nim s nadhledem a ověřovat, ověřovat a ověřovat.

    PS: kolikrát, když čtu nadpisy (perexy) v MFDnes, aktuálně, ihned a dalších periodikách a pak je porovnávám s informační hodnotou v článku, jedná se o vyloženě nepravdy nebo zavádějící titulky s cílem přitáhnout lidi = zvýšit náklad = mít více peněz. A o ty tu jde především…

  23. Diky vsem za pripevky do diskuze, je to pro nas dukaz, ze to tema pro vas bylo zajimave.

    @Honza diky, ze nad nama nelames hul 🙂 urcite to nemyslime plosne a v temer kazdem mediu lze najit jak bulvar, tak serioznost. Imo ve finale jde vzdy o autora/osobnost.

    @Ondrej Doted jsem si to vubec neuvodomoval, ale mas pravdu 🙂 driv jsem po chvili lapal po dechu a ted… Hodne mi to pomohlo prip rezentacich / skoleni.

  24. Myslím že nejdůležitější ze všeho je používat vlastní hlavu a rozum a nevěřit 100% všemu co se píše. A je jedno jestli to napsal Franta Fuka nebo zpravodaj nějakého média.

    Co se týká zpravodajství, asi důvěryhodnějším zdrojem jsou zpravodajská média než ostatní zdroje. V novinách o publikaci té či oné zprávy nerozhoduje jeden člověk, ale je to proces při kterém se zvažuje pravdivost, úplnost, případně nestrannost. Zatímco do sociálních sítí si každý může napsat co chce.

    Dřív se lidé scházeli na tržištích a tam se „drbalo“. Doba pokročila a tuto sociální funkci tržišť dnes nahradili Twitter, Facebook a další. Ono „RT“ nebo „Sdílet“ není nic jiného než staré „jedna paní povídala“.

    Je také třeba rozlišovat mezi zpravodajstvím a publicistikou. Vzhledem k tomu, že zprávy jsou přebírány z několika nemnoha agentur, objevují se ve všech médiích víceméně stejné zprávy. Ovšem články, které na tyto zprávy reagují, tak to je již zcela jiná disciplína. Publicistika. Tam se objevuje kreativita jednotlivých autorů a médií. A jejich ideové zaměření. A protože dostatečně provokativní titulky prodávají a o peníze jde až v první řadě, dochází k celkové bulvarizaci tištěných i internetových médií.

    Nikdo není odborník na všechno a každý rozumí tomu svému. Takže když se v médiích objeví články nebo reportáže k tématu jemuž rozumíte, je velmi pravděpodobné, že si budete rvát vlasy a proklínat autora a říkat si co je to za debila. Čím odbornějším tématem se článek nebo reportáž zabývá, tím více nesmyslné vám to bude připadat.

    Také platí „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.“ Tedy i když se média budou tvářit jako nestranná, stejně budou někomu nadržovat. A tím chlebem nemusí být peníze, ale například zdroje informací. Myslím, že dnes už se ví, kdo je s kým větší kamarád a kdo nemá koho rád.

    Ono to podle toho Digitu vypadá, že všichni mají Twitter, Facebook a vůbec všichni jsou trvale online. Jenže to není pravda. Z mých známých a kamarádů má Twitter pár lidí, já ho mám také, ale už jsem ho dlouho nesledoval.

    Totiž číst si, že Radek Hulán si zase masíroval prostatu nad novým Kinctem a deset lidí ho za to obdivuje a dalších dalších deset o něm píše že pitomec. Nebo že někdo zrovna odchází z práce, nebo se zrovna někomu něco nepovede. Myslím to nejsou informace bez kterých bych se během dne neobešel. Samozřejmě občas objeví něco zajímavého, jenže je to skryto v houšti výše zmiňovaného balastu. Ne že by mě nezajímalo jaká chytrost vytryskla z Plzně, ale na to mám čas večer. To nepotřebuji aby na mě vyskalovalo během dne. Zrovna tak že vyšel nový Digit. No a co? Ten se mi stejně objeví v iTunes, kvůli tomu nepotřebuji Twitter.

    Schopnost získávat informace a rozumně je přijmout nepřímo úměrně klesá s jejich množstvím.

  25. Nejprve je potřeba se tu novou „horkou“ novinku dozvědět, a to mi stačí jít na seznam (popř. novinky.cz). To zjistím, že se něco stalo, něco se děje. Pokud mě to zajímá, tak pátrám podrobněji – idnes, aktualne, ihned. Pokud se to týká ciziny, podobně jako katastrofa v Japonsku tak jdu raději na anglický web -> cnn, bbc, foxnews, nytimes..

    Z českých tištěných médií rozhodně Reflex, je to týdeník a to dává prostor se na události podívat z odstupu, nadhledu, a je více času na ověření informací. Jako všude, i tu jsou potřeba peníze, poslední rok je to znát na bulvárnějších obálkách (naštěstí jen na nich), ale jinak celkově úroveň rozhodně nadprůměrná. Reportéři psaním žijí, a je to z článků cítít. Skvělý fotograf Šibík!

    Jednou za čas koupím Nový prostor – zajímavé články, jiný vhled. A pomůžu člověku, který den co den stojí na před metrem.

    Zdroj informací a různých pohledů jsou i blogy – idnes a blisty.

    Jinak digit supr. Jen tak dál. Radost mi dělají především díly o Applu;)

    Dostalo mě – nakednews.com;))) Mohl by to zavést Moravec s politiky;)))))

  26. Pro mne je spise otazka, zda potrebuji tolik (podrobnych) informaci, analyz atd. okamzite. S odstupem casu clovek vidi,
    ze veci se mely(maji) casto jinak a nekdy i pochopi odkud vitr vane. Proto sleduji deni spise ze zvyku, ale nedavam tomu zbytecnou vahu. Spise vnimam problem, ze vim kdejake banalite na druhe strane sveta, ale dostat se k informacim(a pochopit je) z radnice (mesta, kraje) je nepomerne tezsi.

  27. @ondra: To je pravda. Ze se v Bangladezi naboural autobus se lovek dozvi. To ze se potichu zmenil u nas zakon, nekdy ne. Cim to bude?

  28. @Zed: Souhlasim, ze soc.sit jako takova poblem neresi. Ale to, ze se zpravy filtruji pres nejak komkretne vytvorenou skupinu lidi uz svou vahu ma, ne?

  29. Výborný díl, díky za něj! Twitter (a další sociální média) mi přijde opravdu nedocenitelný ať už jako filtr zpráv z médií a zdroj odkazů na alternativní média, tak taky pro svoji schopnost poskytovat skutečně aktuální informace.

    Můj primární zdroj je tedy Twitter – respektive zprávy od pečlivě vybraných lidí. Např. o situaci v severní Africe již několik měsíců neúnavně a zasvěceně informuje @jilm http://twitter.com/jilm Velká výhoda je v tom, že lidé jako David Antoš jsou do problematiky natolik zapálení, že do ní mají mnohem větší vhled, než drtivá většina „profesionálních“ novinářů u nás, kteří svoji práci dělají hlavně pro peníze a musí se často věnovat mnoha různým tématům naráz.

    Dál když chci získat obrazový materiál a reportáže přímo z místa, téměř nikdy nezklame http://english.aljazeera.net/watch_now/ jejíž reportéři svoji práci dělají doslova s nasazením života. Na dotvoření celkového pohledu pomocí úžasných fotografií často také http://boston.com/bigpicture/

  30. Já chodim na Google Zprávy ( news.google.com ) zprávy jsou tam generovaný ze všech možných zpravodajských serverů takže máte možnost sledovat různé uhly pohledů na jednotlivé téma. Jinak taky mě dost informuje Twitter / facebook, zpravy v televizi vidim cca 1 za 14 dní a to ČT 1, zprávy na nově jsem už asi půl roku neviděl. V televizi dneska sleduju jen když je tam ňákej sport.

  31. Na zacatku mluvite o tom, ze kdyz media v lidech vyvolavaji strach, tak to zvysuje prodeje. Druhotny efekt ovsem je, ze kdyz se lide boji, tak se mnohem snaze vzdaji svych zakladnich prav. V posledni dobe napriklad velky zasah do soukromi na letistich v USA, vse je pod ne zrovna realnou hrozbou terorismu. Do budoucna bych si tipnul, ze kazde dite bude muset mit nejaky gps obojek a pro zavedeni vyuzijou strachu z pedofilu, viz treba v posledni dobe nechutne zmedializovany pripad Anicky. Sry za lehky OT

  32. Tak ste sa pytali kde zbierat objektivne informacie. Tak z mojho pohladu su najzaujmavejsie a najobjektivnejsie zdroje http://www.outsidermedia.cz http://www.blisty.cz a http://www.dolezite.sk a ten posledny uz trochu filtrujem ale aj tam su doble clanky.

    Jak si vsimam tak mate tam dost odkazov na Tweeter a Fuckerbook ktore neznasam ale ani jeden na Vas e-mail a to je smutne, pretoze na dement-sietach niesu moc objektivne info. Hlavne ked tam pise nejake 15 rocne decko o sucasnom diani v roznych krajnach. ale na horeuvedenych serveroch je to uz na urovni a su tam logicke uvahy na tieto temy a zamozrejme dobre diskusie.
    Ved skuste a spravte si vlastny nazor.

  33. Téměř všechna média dnešní doby v ČR jsou pouze naleštěná bída. Jediné skutečně seriozní médium je historicky mysteriozní sci-fi rádio Proglas :D)

  34. Představa že média jsou nějak pozitivní nebo že mi to něco přinese je scestná. Informace o zemětřesení nebo o válce je pro mě stejně hodnotná jako to že se v ZOO narodila opice. Nic z toho neovlivním a Spasitel taky nejsem. To je jen a pouze zábava pro zkrácení chvíle a volného času. Nic víc a nic míň. Ale to že starosta zařídil nový chodník nebo že místní firma bude péct větší rohlík za stejnou cenu můj život obohatí tisíckrát více a je mi to k něčemu. Ale válka kdesi za humny je informace k ničemu,pokud tam zrovna nechci jet jako žoldák. Dnes mi svět přijde jako jedna velká hysterie. Někde ve světě se XY špatně vyspí a zdraží se vše,druhý den se Jarda pohádá s Johnem a už asi bude 10.světová válka. Můj děda byl sedlák ráno šel na pole nedo do stájí, došel si na oběd pak zase zpátky večer s ostatnima do místní putyky a tak pořad dokola , dnes místo toho potřebujem zábavu a hračky protože by jsme se jinak nudou povraždili. Takže já takhle nazírám na roli médií v mém životě a ne jen medií.

  35. Zdravím pánové,
    Musí řict, že tento díl byl výborný. Příjemná změna.
    K vaší otázce, snažím se hledat informace pomocí různých blogů, kde se vyjadřují autoři sice subjektivně, ale zase mají kolikrát informace i připadně fotomateriály, které nejsou tak běžně k sehnání a navíc díky poměrné nezávyslosti, informují upřímně, nebo se o to alespoň snaží. A pak se snažím vyhledavat informace zpětně na různých odbornějších stránkách,které ani neznám ale dostanu se k nim přes nějaký odkaz třebas z blogu.

    Pak je dobrým zdrojem fórum,ovšem je potřeba, aby ono fórum navštěvovalo spousta lidí. Tam se dá narazit na lidi od fochu a na odkazy na stráky,které bych sám nikdy neměl šanci nalézt.

    Twitter chápu ale osobně už nepoužívám, facebook mě osobně přijde dost mimo,až na výjimky se totiž podle mě jedná o recyklované mainstream info přeposílané zas a znovu.

  36. @radovojta: tak to gratuluji na RSS jsem si nejak nikdy nezvykl 🙁 Mozna mi jen chybela ta spravna aplikace

  37. @swgo: ten vyvoj neni linearni. Pokud bychom se dostali za nejakou neunosnou hranici, pristup verejnosti se obrati. nebylo by to poprve ani naposledy

  38. Já když se chci rychle dozvědět co se „důležitýho“ stalo otevřu safari kde mám bar s trending topics s twitteru..

    Když se tam obejví nějaká šokovka něco jako v průběhu tohoto týdne – smrt Jackieho Chana tak to zkontroluju v Googlu.
    A podobně tak udělám když se chci o něčem dozvědět víc.

    Jinak tak jednou za týden pročtu headliny různejch zpravodajskejch serverů a postupuju podobně..

  39. Sice hodně pozdě, ale přesto písnu koment – poslední dobou se mi velice líbí články na finmag.cz. Vždy mi příjdou, že jsou napsány relativně objektivně (používají více úhlu pohledu) a hlavně jsou velice čtivé a trefují se do témat, které mi prostě sedí.

  40. Ač tento výraz není slušný a už vůbec ne korektní, nemůžu si ho odpustit. „Mediální mrdky!“. Sledovat v dnešní době TV je něco jako formátování mozku. Souhlasím s úpadkem kvality tišených médií. Jejich internetové dvojčata jsou na tom mnohdy ještě hůře.

    V poslední době se snažim sledovat zahraniční zdroje (BBC, CNN) netvrdím, že jsou zcela objektivní a nezaujaté, ale úroveň je poměrně slušná. V kombinaci s Twitterem se snažim dávat si puzzle dohromady a přemýšlet o tom. Představit si různé parametry a strany situace. Utvořit si vlastní názor, který se o něco opírá. Nechat si ho naservírovat je ta snadnější cesta. Snadnější cesta nemusí být vždy ta dobrá 🙂

  41. @Honza Brezina
    Zacinam pochybovat o svem matematickem vzdelani. Kolik lidi muze byt prvnich najednou????

    Já myslím, že s matematickým vzděláním vyššího levelu se dá snadno dokázat, že prvních může být hodně najednou…

    Jinak je zajímavé, jak média umí dezinterpretovat třeba informace z tiskovky, kde ti novináři dostanou podstatné informace ještě na papíře a na cd, kde jsou podané jak pro blbé a stačilo by udělat copy+paste.

  42. @Jakub: Ja si myslim, ze nejake zasazeni informaci do kontextu a doplneni osobnim nazorem ci hodnocenim je dokonce povinnost slusneho novinare. Problem je, kdyz se tak seje ucelove a neobjektivne

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *